Vyfoťte si kometu PanSTARRS a odhadněte její jasnost

Vyfoťte si kometu PanSTARRS

Přibližně v týdnu od 11. března by se na naší večerní soumrakové obloze měla objevit jasná kometa. Jak ji ovšem zdokumentovat fotograficky? Inspirací nám mohou být zkušenosti kolegů z jižní polokoule, stejně jako snímky komet, které se v podobných podmínkách vyskytovaly v minulosti. V zásadě se dá očekávat, že do 15. až 20. března budou dominovat spíše krátké expozice a bude stačit stativ, na konci března a v dubnu bude ve výhodě majitel montáže s pohonem za hvězdami. Neplatí to ale obecně.

Takovýto snímek, jaký pořídil Minoru Yoneto z Nového Zélandu 2. března, pořídíte jedině z montáže přes dalekohled. Pokud jde o detaily ohonů, jde asi o maximum, co lze zachytit.

Expoziční údaje: Borg 77ED+ED reducer F4DG, ISO 1600, čas 2 min.

Vybavení

Ačkoli výhodu mají majitelé digitálních zrcadlovek, vývoj pokročil a tak se dá očekávat, že slušný snímek může nyní pořídit i majitel lepšího kompaktu, bezzrcadlovky a dokonce nejlépe na tom možná bude majitel CCD kamery.

Běžné kompakty s pořizovací cenou řekněme 2 tisíce Kč nemusí splňovat základní podmínky a těmi jsou možnost manuálních nastavení expozice. Pokud však na našem kompaktu manuální režim máme, pak je dobré zjistit maximální možnou délku expozice a ISO. Kompakty obecně hodně šumí, takže ISO bychom měli volit spíše o dva až tři stupně níže než maximum (např. při max. ISO 1600 vyjde jako rozumné maximum ISO 400). Maximální expozice by měla být lepší, než často se vyskytující pouhé 4 sekundy. 15 sekund už je lepší a někde se setkáme i s expozicemi do 60 sekund.

Digitální zrcadlovka má nespornou výhodu v tom, že je dostatečně kvalitním záznamovým zařízením, které je zároveň snadno přenosné, takže se určitě vyplatí použít právě ji. Uvidíme, zda budou ve výhodě majitelé DSLR upravených pro astrofotografii, které jsou celkově citlivější na světlo a to hlavně směrem k červené oblasti spektra.

Pokud se za kvalitní objektiv připojí CCD kamera, je ve výhodě, díky chlazení a tím i lepšímu poměru signál-šum. Navíc bývají kamery citlivější i v blízké infračervené oblasti, takže pokud to optika propustí, dá se lépe snímat prachový ohon komety proti modré obloze. Pořizovací cena je zpravidla nejvyšší a je třeba mít s sebou notebook a zdroj energie.

Snímek komety C/2011 L4 (PanSTARRS) pořídil Jim Gifford z Austrálie 3. března 2013. Dobře ukazuje snímek komety s krajinou pomocí teleobjektivu ze stativu.

Expoziční údaje: Canon EOS 7D, Canon 70-200 f4/131 mm, ISO 1000, čas 5 s.

Snímek komety C/2011 L4 (PanSTARRS) pořídil Michael White z Austrálie 1. března 2013. Jedná se o typický snímek, který jde udělat i setovým objektivem ze stativu (ačkoli tento objektiv má lepší kresbu než Canon 18-55).

Expoziční údaje: Canon EOS 7D, Canon 17-55 f3,2/55 mm, ISO 2000, čas 6 s.

Způsob snímání

Stativ a krátké expozice

Toto bude v březnu zřejmě nejčastější způsob snímání komety PanSTARRS. Ukazují na to předchozí zkušenosti. Důvodem bude malá výška komety na ještě ne zcela temné obloze. Ať už budeme vlastnit jakýkoli fotoaparát, zřejmě nastavíme na svém objektivu dostatečně nízkou clonu, ale takovou, při které již obraz není k rohům deformovaný, nebo hvězdy příliš "barevné". Zpravidla se volí clona o stupeň vyšší než minimum (např. při f3,2 se nastaví f4, ovšem toto je velice závislé na objektivech a majitel by měl dávno vědět, jak na tom ten jeho je).

Jaké bude asi zvolené ohnisko? Pokud vlastníme kvalitní teleobjektiv, bude zřejmě vhodné zkusit využít ohniska od 135 do 400 mm. Při všech těchto rozsazích nejspíš neuděláme chybu a odměnou by měla být pěkná kometa s ohonem, nebo vějířem ohonů. Pozor, uváděná ohniska platí pro běžné kinofilmové políčko "fullframe" zrcadlovek. To neznamená, že bychom si ho my jako majitelé DSLR s crop faktorem (menším čipem) měli přepočítat, to ne, kometa bude na čipu pořád stejně velká se stejným objektivem. Upozornění míří na čtenáře vlastnící kompakty, kde např. 6 mm může odpovídat šíři záběru objektivu 28 mm na kinofilmu.

Pokud zvolíme širší ohnisko, rozhodně neuděláme chybu. Nejemotivnější záběry přišly z jižní polokoule např. ohnisky 70, 55 i méně. Zde pak vidíme kometku nad krajinou, což je určitě také krásný záběr.

Expoziční časy budou ze stativu velmi krátké. Důvod bude hlavně jas pozadí, kdy soumrakové nebe pravděpodobně nedovolí použít expozice delší než 15 sekund. Taková expozice však dává prakticky bodové hvězdy ještě při ohnisku 50 mm ze stativu, takže to je opravdu jednoduchá technika snímání. Často budou zřejmě stačit i kratší expozice. Majitel teleobjektivu jistě zváží namontování na poháněnou montáž, protože zde by časy nad 4 sekundy dopadly s kometou protaženou jako čárečka pohybem po nebeské sféře.

Montáž a delší expozice

Snímky touto technikou budou jistě žádaným artiklem. Kometa bude na snímku lépe vykreslena, ohon bude strukturovanější a delší. Čím výše kometa bude, tím delší expozice půjde volit, ale později začne vadit Měsíc. Optimální čas k použití této techniky je samozřejmě kdykoli, ale dobře vypadá období od 15. do 20. března večer a konec března večer nebo začátek dubna ráno. Tehdy kometa bude výše na ještě docela tmavé obloze a nejlépe vyniknou její dva až tři ohony. Ohon přímý modré barvy, tvořený ionty z uvolněného ledu, dále ohon bílý zakřivený, z prachových částic a snad i ohon nejvíce zakřivený a zřejmě i nejkratší, tvořený nejtěžšími částicemi.

Příklady z minulosti

Text je pravděpodobně příliš rozvláčný a pro laika nesrozumitelný, podívejme se nyní na nějaké snímky a použitou techniku.

Tento snímek od Standy Daniše ukazuje kometu C/2006 P1 (McNaught) 10. 1. 2007 v 17:01 SEČ. Kometa byla 2,75° nad obzorem. Problém je, že kometa měla -2,5 mag, byla tedy cca 50x jasnější než bude naše očekávaná PanSTARRS. Ale dobře ukazuje situaci na začátku nautického soumraku, kdy je Slunce právě 6° pod obzorem. Všiměte si, že na obloze nejsou žádné hvězdy. Stejně i vy budete pátrat triedrem v tomto oranžovomodrém zákalu a doufat, že kometu včas najdete.

Expoziční údaje: Olympus C750-UZ, f3,2/250 mm (přepočet na kinofilm), ISO 200, čas 1/10 s.

Tento snímek je pořízen ze stativu ještě kinofilmovou zrcadlovkou. Ukazuje situaci nad obzorem v nautickém soumraku kdy Slunce již klesá mezi 6. a 12. stupněm pod obzorem. Snímek komety 153P/Ikeya–Zhang jsem pořídil 29. března 2002. Červený křížek naznačuje, kde bude ve stejné chvíli kometa PanSTARRS. Délka ohonu na snímku je asi 2°. Není vyloučeno, že délka prachového ohonu PanSTARRS bude v té době podobná.

Expoziční údaje: Konica, f2,8/52 mm, ISO 200, čas 20 s.

Tento snímek je pořízen podobně jako předchozí. Ukazuje kometu asi 10° nad obzorem na začátku astronomické noci. Slunce bylo asi 18° pod obzorem. Snímek komety 153P/Ikeya–Zhang jsem pořídil z Jizerských hor 4. dubna 2002. Červený křížek opět naznačuje, kde bude ve stejné chvíli kometa PanSTARRS. Délka prachového ohonu byla v triedru 10x50 asi 2,5°, iontový byl vidět v délce asi 4°. O den dříve za malinko lepších podmínek referuji okem ohony 3 a 7 stupňů dlouhé. Fotograficky má iontový ohon asi 12°.

Expoziční údaje: Konica, f2,8/52 mm, ISO 200, čas 20 s.

Pohled autora článku

Mám-li se ohlédnout do minulosti, fotil jsem podobné komety C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) a C/2002 V1 (NEAT) s ještě kinofilmovou zrcadlovkou. Používal jsem tehdy hlavně objektiv s ohniskem 52 mm a také 135 mm, ze stativu. Fotografie tehdy dopadly slušně, ale je jasné, že kdybych ten samý den mohl fotit ještě jedním foťákem na dalekohledu, potom bych byl asi úplně nadšený.

Od roku 2006 jsem majitelem DSLR Canon. Opět jen ze stativu jsem při kratinkém vyjasnění fotil kometu C/2006 P1 (McNaught). Tato fotka komety na modré obloze vlastně nejvíc evokuje, že bude stačit jen stativ a krátká expozice. Snímal jsem běžným setovým objektivem při ohnisku 55 mm. Zde bych s dalekohledem sice pochodil také lépe, ale kvůli počasí nebyl čas a musel bych vybírat.

V současnosti mohu fotografovat také z montáže a přes dalekohled o průměru 80 mm, kde nejčastěji volím ohnisko 400 mm. Fotografie komet tímto dalekohledem jsou úchvatné a to i za pokročilého soumraku. Bude to pro mě tedy boj mezi duší, která je zastáncem focení komety nad krajinou širokoúhle a mozkem, který velí zachytit kometu co nejlépe přes dalekohled. Je tu určitá naděje, že po snímání širokoúhlém přejdu na dalekohled, protože každým dnem na to bude více a více času a výsledky budou nejspíš lepší. Řada fotografů na jižní polokouli totiž v těchto dnech úplně zapoměla fotit kometu sice níže nad obzorem, ale v době, kdy by lépe vynikl ohon vůči temnější obloze! Nicméně je jasné, že nic nenahradí emotivní snímek komety nad krajinou. Majitelé průkazky ČAS pro rok 2013 jistě vědí. Tato fotka mi visí v obýváku od ledna 2007. Přejme si alespoň nějaký ten jasný večer s dokonale průzračným vzduchem, jaké občas v březnu bývají a potom si jistě my fotografové přijdeme na své.

Odhadněte si jasnost komety PanSTARRS

  Pokud se na komety nechcete jen dívat a chtěli byste přispět k vědeckému výzkumu, můžete se zapojit do celosvětové sítě amatérských astronomů, kteří získávají důležitá data o kometách pro profesionální astronomy. Velkou příležitostí je právě kometa C/2011 L4 PanSTARRS, která zazáří na naší obloze od druhé poloviny března. Vyzkoušejte si odhad jasnosti komety a odešlete jej do celosvětové databáze pozorování komet!

Postup na pořízení odhadu jasnosti komety:

1. Nalezněte si vhodné pozorovací místo, ideálně dále od měst a rušení lampami veřejného osvětlení, pří. dalších světelných zdrojů.
2. Nalezněte si kometu na obloze podle připojené mapky (viz leták) a rozhodněte se, zda je kometa dostatečně jasná k odhadu pouhým okem, nebo malým dalekohledem.
3. Vyhledejte si na obloze srovnávací hvězdy vyznačené v mapce od "AAA" do "M" a postupně porovnávejte jasnost komety s vybranými hvězdami. V případě pozorování dalekohledem si zvolenou srovnávací hvězdu mírně rozostřete, aby měla stejný zdánlivý průměr jako kometa (resp. její hlava) a porovnávejte ji se zaostřenou kometou.
4. Postup nalezení hvězdy a porovnání s kometou opakujte postupně s dalšími hvězdami v seznamu, dokud nezjistíte, že následující užitá srovnávací hvězda je slabší než kometa. Slabší hvězdu porovnejte s kometou a zapište si odhad třeba na papír. Poté se vraťte k předešlé hvězdě, která se jevila jako jasnější než kometa, a opakujte porovnání. Měli byste odhadnout, kolikrát se vám zdá kometa slabší než jasnější hvězda a kolikrát je kometa jasnější než druhá hvězda (slabší). Tedy například když zjistíte, že kometa je o něco slabší jak hvězda B, ale výrazně jasnější jak hvězda C, odhad bude B1k (hvězda B je mírně jasnější jak kometa), k4C (kometa je výrazně jasnější jak hvězda C). Zapsat odhad si můžete na papír jednoduše takto: B1k4C. K přesnějšímu určení odhadu poslouží následující tabulka:
   
   0 ... hvězda je stejně jasná jako kometa
   1 ... hvězda se zdá mírně jasnější jak kometa
   2 ... hvězda se občas jeví jasnější jak kometa
   3 ... hvězda je jasnější jak kometa
   4 ... hvězda je na první pohled jasnější jak kometa
5. Po provedení odhadu si zaznamenejte datum a čas s přesností na 5 minut. Vaše pozorování pak odešlete pomocí elektronického formuláře na stránkách SMPH (Společnost pro meziplanteární hmotu) ke zpracování. Ve formuláři uveďte alespoň tyto údaje: datum, čas s přesností na 5 minut, zvolenou jasnější hvězdu (písmenko nebo označení, viz níže) a stupeň odhadu, zvolenou slabší hvězdu a stupeň odhadu. U stupně odhadu se slabší hvězdou použijte u čísla znaménko mínus.

Vždy porovnávejte kometu s alespoň jednou jasnější a jednou slabší hvězdou (pouze v případě, že se kometa zdá stejně jasná jako zvolená hvězda, stačí uvést odhad k této hvězdě). V případě, že chcete u odhadu komety uvést další údaje, jako je například stupeň kondenzace, průměr komy, údaj o délce a sklonu ohonu, navštivte stránku navod.kommet.cz.

Přehled jasností hvězd z letáku:

Mapku pro vyhledání komety a další informace najdete na adrese www.kommet.cz. Mapku si vytiskněte a při pozorování používejte tlumené červené světlo, které vás neoslní. V případě jakýchkoliv dotazů se obraťte na Jakuba Černého, na mail kaos@kommet.cz.

     Převzato z:   astro.cz